Karel Pícha, majitel české restaurace Divadlo v Tchaj-peji vyměnil Prazdroj za benešovský Ferdinand.
Jak se stane, že Čech žijící na Tchaj-wanu otevře v Tchaj-peji českou hospodu? Co byl ten rozhodující moment?
Otevření české hospody jsem nikdy v životě neplánoval. Byla to absolutní náhoda, když se nám uvolnilo přízemí baráku, který jsme pronajímali pro moje kreativní studio. Přemýšleli jsme, co s prázdným místem, zda ho nechat prázdné, nebo otevřít malou českou hospůdku. Nikdy jsme nečekali, že se stane tak populární a vyhlášenou na Tchaj-wanu. Přestože mám zaměstnance a já tam fyzicky nemusím být, je to starost navíc, kterou, když mi jednou za čas přeteče trpělivost, chci vždycky zavřít. : )
Původně jste čepoval Plzeň, dnes k vám přes 9 000 kilometrů putuje Ferdinand z Benešova. Proč jste se rozhodl právě pro něj?
Ano, původně tu byla Plzeň, která byla jediným točeným českým pivem, které se importovalo na Tchaj-wan, proto jsme ji měli i u nás v Divadle. Bohužel po čase se Plzeň rozhodla opustit tchajwanský trh a nám nezbylo nic jiného než uvažovat o vlastním importu, jelikož přece jen česká hospoda bez českého točeného piva není česká hospoda.
Jak Ferdinand chutná Tchajwancům? Musel jste je k českému ležáku nejdřív „vychovat“, nebo mu přišli na chuť okamžitě?
Upřímně, Ferdinanda jsem vůbec neznal. V Čechách už téměř 20 let nežiji, takže jsem si ani nevšiml, že se Ferdinand poměrně rozšířil po České republice, a zejména v Praze. Zkontaktovali jsme spoustu pivovarů, včetně Ferdinanda, a jen jsem čekal, kdo se mi ozve. Některé pivovary se neozvaly vůbec, jiné nestáčejí do plastových sudů, což je v podstatě podmínka pro náš import na Tchaj-wan, jelikož by bylo nemožné vracet plechové sudy zpět.
Nakonec se nám výběr zúžil na tři pivovary: Lobkowicz, Primátor a Ferdinand. U Lobkowicze jsem zjistil, že je vlastněný čínskou státní společností, což pro mě představovalo obrovský morální a politický problém, a tím byl Lobkowicz z našeho výběru diskvalifikován.
Vždy jsem také hleděl na branding. U Primátora jsem měl problém s tím, že jeho brand identity je podle mě hodně špatná – trochu moderní a spíše připomíná jakési lokální alternativní pivo než pořádné české pivo s tradicí.
Takže nakonec to pro nás vyhrál Ferdinand, za což jsme neskutečně vděční. Zaprvé je komunikace hodně na osobní úrovni a zadruhé, po ochutnání točené jedenáctky Max bych už ani jiné pivo nechtěl. Je to opravdu lahodné pivo a doufám, že se mu podaří ovládnout velkou část českého trhu.
Jak Ferdinand chutná Tchajwancům? Musel jste je k českému ležáku nejdřív „vychovat“, nebo mu přišli na chuť okamžitě?
Ferdinand samozřejmě Tchajwancům chutná, ale nejen Tchajwancům. Hodně Němců k nám také chodí na Ferdinanda. Jak sami přiznávají, český ležák je lepší než německý. : )
Pro Tchajwance je české pivo něco jiného. Prostě i netrénované chuťové buňky Tchajwanců okamžitě rozpoznají, že Ferdinand není nějaký Heineken nebo Asahi.
Vaši klientelu tvoří zhruba z 90 procent mladí Tchajwanci. Liší se jejich způsob pití piva od toho českého – a co je na české pivní kultuře nejvíc překvapuje?
Ano, Tchajwanci obecně pijí hrozně málo alkoholu. Většinou, když přijdou, dají si jen jedno pivo, občas i dvě, ale to je velmi malé procento.
Který Ferdinand u vás vede a s jakým českým jídlem si ho hosté nejčastěji dávají?
(CzechCrunch zmiňuje mezi místními favority guláš, bramboráky a tatarák.)
Samozřejmě točený – 11° Max. Tchajwanci moc nepřemýšlejí o párování alkoholu s jídlem, takže si klidně dají guláš a k tomu náš speciální koktejl Becher s mlíkem. : ) Což já bych asi nedal.
Ale samozřejmě jim doporučujeme Ferdinanda s gulášem nebo i s tatarákem, který se stal jakousi naší specialitou. Čerstvý tatarák s topinkami a půllitrem načepovaného Ferdinanda je úplný ráj na zemi.
Jak vlastně vypadá cesta sudu Ferdinanda z Benešova až na výčep v Tchaj-peji? Co je na dovozu českého piva na Tchaj-wan logisticky nejnáročnější?
Tchajwanská FDA a celníci. Je to dost problém. Vždy nám tam pivo visí alespoň měsíc. Například minule jsme jim museli dokazovat, že nealkoholický Ferdinand v lahvi není konzervované jídlo.
Ferdinand k vám putuje v jednorázových dvacetilitrových sudech. Proč jste zvolili právě toto řešení a jak se osvědčilo v praxi?
20 l je pro nás ideální objem. Jak jsem říkal, Tchajwanci moc nepijí, takže nechci, abychom měli soudek otevřený moc dlouho. Díky 20l soudkům můžeme vždy nabídnout čerstvé točené pivo.
Vaše Divadlo už není jen hospodou – pořádáte promítání, kreslířské večery a další kulturní akce. Jakou roli dnes podnik hraje v představování české kultury Tchajwancům?
Nemyslím si, že v představování české kultury hraje extrémně velkou roli. Naše eventy se nespecializují jen na českou kulturu, ale jsou hodně mezinárodní, s velkým důrazem na tchajwanskou kulturu.
Teď například začínáme poměrně unikátní event na Tchaj-wanu s názvem Neo-Yaji. Yaji jsou tradiční čínské večery, kdy se klasičtí umělci scházeli a diskutovali o svém umění. Chceme na to jaksi navázat, ale přenést to do 21. století.
Takže je to večer, takový get-together kreativních lidí, kteří chtějí sdílet své projekty a domlouvat si případné spolupráce. Jakýmsi středobodem večera je jam tradičních čínských nástrojů v kombinaci s moderními loopovacími zařízeními a syntetickou hudbou. Je to hodně pomalý a relaxační večer.
Zažil jste s Ferdinandem nějakou situaci nebo reakci hosta, která vám utkvěla v paměti? Ať už vtipnou, překvapivou nebo úplně nečekanou?
Ano! Nedávno jsme tam měli Japonce s jeho manželkou. Cestovali na jihu, ale speciálně přijeli do Tchaj-peje kvůli naší hospodě a českému pivu. Přestože vůbec nemluvili anglicky, přes Google Translate jsme si velice dobře pokecali.
Absolutně milují Českou republiku, kde už byli několikrát. Ale co bylo opravdu vtipné – tenhle Japonec znal Ferdinanda. Dokonce když byli minule v Čechách, byl ve Ferdinandu na prohlídce pivovaru. To mě opravdu zaskočilo – příjemně.
Kdybyste měl Tchajwanci, který nikdy nebyl v Česku, prostřednictvím jednoho piva vysvětlit, co je česká hospodská kultura, co byste mu načepoval a co byste mu o ní řekl?
Načepoval bych mu světlého ležáka – asi malé pivo. Oni pijí hodně pomalu, tak aby jim moc nezvětralo. Vždy jim říkám, že v Čechách se v hospodě neptají, zda si dáte další pivo. Prostě vám přinesou nové, a pokud odmítnete, tak se čeští číšníci cítí tak trošičku dotčení. : )
Vždy jim také říkám, že pivo je nedílnou součástí české kuchyně.

.jpg)






